6. března 2014

Podivná záležitost se Skákajícím Jackem

Když v roce 2010 vyšla Marku Hodderovi prvotina, Podivná záležitost se Skákajícím Jackem, zdaleka ještě netušil, jakou měrou se tento román – a následně i on jako autor – zapíše do podvědomí steampunkových čtenářů. Napínavý (a místy trochu šílený) příběh z alternativního Londýna konce 19. století si velice záhy získal značnou oblibu a dnes patří, podobně jako třeba trilogie Leviathan nebo několikadílné Mechanické století, mezi nejznámější novodobá díla žánru. Román vyšel před několika týdny i u nás.

Londýn roku 1861, ve kterém žije slavný a poněkud nechvalně proslulý cestovatel sir Richard Francis Burton, se od toho Londýna, který známe z historie my, v mnohém liší. Nedávné pokroky na poli vědy daly vzniknout hnutí technologů a způsobily, že se to v Británii hemží všemožnými přístroji, nástroji a speciálně vyšlechtěnými zvířaty, od létajících křesel zvaných rotorníky až po kočky-uklízečky s elektrizující srstí, která na sebe nabaluje prach. Eugenika se nezastavila u zvířat a řada obyvatel impéria (například i samotný premiér) se rozhodla podstoupit různé operace, ať už za účelem úpravy mozku nebo celkového omlazení. Z pohledu historie je podstatná jedna změna – atentát na mladičkou královnu Viktorii, který v našich dějinách zhatila v roce 1840 špatná muška, byl v tomto světě úspěšný. Píše se rok 1861 a na trůně sedí král Albert I.

Cestovatel a lingvista sir Richard Burton se vysokou politikou nezabývá. Veškerý čas i energii mu zabírá spor s bývalým kolegou Johnem Spekem, se kterým se pohádal během výpravy k pramenům Nilu, a který se jej od té doby snaží neustále očerňovat. Oba tábory se měly nedávno střetnout na veřejné debatě – k té ale nedošlo, protože poručík Speke byl náhle střelen do hlavy a převezen do nemocnice. Nikdo neví, o co vlastně šlo, a někteří Burtona podezírají, že za celou záležitostí stojí právě on.

Než má ale zhrzený cestovatel možnost se hájit, je povolán do Downing Street, sídla britské vlády, a postaven před možnost stát se tajným královským agentem. Vzhledem k tomu, že se dobrodruhovi tak jako tak zdálo, že se jeho život dostává do podezřele vyjetých kolejí, nabídku přijímá a vydává se – doprovázen básníkem Algernonem Swinburnem – po stopách jakýchsi tajemných divokých zvířat, takzvaných loups-garous, která terorizují chudší části Londýna. A když ho navíc cestou ze srazu zpustlých libertinů přepadne podivná bytost poskakující na chůdách a oblečená v helmě a podivném obleku, po kterém běhají modré plameny, začnou události nabírat pořádný spád…

Podivná záležitost se Skákajícím Jackem je vcelku obsáhlý román – v českém překladu má téměř 400 stran – a prolíná se v něm komplikovaná zápletka s velice akčním příběhem. Má sice trochu pomalejší rozjezd, ale od chvíle, kdy se na Burtona vyřítí ze stínů londýnských uliček Skákající Jack, se příběh dere vpřed a čtenář místy až zapomíná dýchat. V knize najdete všechno, co by měl správný steampunkový příběh mít – neuvěřitelné vynálezy, pestrou škálu obyvatel Londýna 19. století, nebo třeba všudypřítomnou dusivou mlhu, která (pozor!) v tomto příběhu neslouží jen jako atmosférické podkreslení, ale opravdu například hatí postavám plány.

Autorovi – a věřím, že to je jedna z věcí, které Podivnou záležitost se Skákajícím Jackem proslavily – se podařilo nespadnout do obvyklé pasti steampunkové literatury, totiž spojení důmyslně promyšleného a barvitě popsaného prostředí s téměř neexistující zápletkou. V knize hraje velkou roli úctyhodně zpracované cestování časem a kromě postav, pro které je Hodderův Londýn domovem, se setkáváme i s jinou realitou (jinou časovou osou, chcete-li), která má k našemu vlastnímu světu velmi blízko. Tím, že se v románu obě reality částečně prolínají, ztrácíme jako čtenáři odstup, který bychom si jinak od fikčního světa drželi – a až příliš dobře si uvědomujeme, jak je dobře, že ono prostředí, o kterém tak rádi čteme, zůstává jen a pouze na stránkách knih. Ruku v ruce s tímto bořením iluzí pak jde i nemilosrdné vyobrazení následků, které by takové cestování časem mohlo mít na lidskou psychiku a když už jsme u toho, tak i motýlí efekt – jedno drobné narušení reality, které eskaluje do rozsáhlých změn, často v celosvětovém měřítku – nemá v Hodderově podání chybu.

To, že má čtenář možnost vnímat fikční svět románu trochu jiným prismatem než postavy, pro které je knižní realita domovem, není ve steampunkové literatuře (a, co si budeme nalhávat, ve fantastice obecně) nijak neobvyklé – v povídce Adama Robertse "Petrolpunk" pronikají do knižního světa agenti z jiných realit, v Čarodějkách z Chiswicku se do viktoriánské éry přenese chlapec z daleké budoucnosti, a dokonce už bylo i vydáno (!) dílo červené knihovny o fanouškovi žánru z našeho světa, který se náhle ocitne na vzducholodi pod velením rázné okorzetované kapitánky. Hodder však toto téma, různé úhly pohledu na jednu věc, zapracoval do svého románu tak důmyslně, že relativnost všech věcí na čtenáře vyskakuje snad z každého slova. V knize se objevují jak rozpory tradiční, například pohled chladného, odlidštěného vědce ve střetu s pohledem obyčejného člověka („A chcete znát moji reakci?“ zeptal se Swinburne. – „Ano, to chceme.“ – „Vám opravdu úplně a nezvratně přeskočilo v kedlubně!“), tak i rozpory méně obvyklé, třeba narážka na to, že zpustlé libertiny, pro které je hřích a dekadence denním chlebem, vnímáme automaticky tak, jak je popsali jejich současníci; samotné dekadenty by některé věci, které my dnes považujeme za normální, vlastně asi trochu zarazily („Já nechci být neomalený – ale v mé době jsou společenské výměny mnohem méně ritualizované. Své pocity a názory vyjadřujeme, kdy se nám zachce, otevřeně a bez zábran.“ –„Jak barbarské!“ zavrčel markýz [vůdce libertinů] a pohupoval nohou na područce křesla. „Copak si pak nejdete neustále po krku?“).

Je tedy celkem pochopitelné, že se Skákající Jack stal záhy po vydání fenoménem. Status, kterého kniha dosáhla, si zaslouží zcela právem, nicméně nikdo není dokonalý a pár much by se našlo i zde. Především to je již zmíněný pomalý rozjezd, který, přiznávám, mě před několika lety, kdy jsem knihu otevřela poprvé, záhy odradil. Naštěstí se prvotní pozvolný děj váže k nejistotě a váhání hlavní postavy, a také k představení světa; jakmile se Burton rozhodne přijmout nové poslání a čtenář se setká s dostatečným počtem šílených vynálezů, do popředí se dostane zápletka a čtenář už knihu z ruky nepustí. S důkladným představením světa také souvisí i důsledná příprava na další díly série – na několika prvních desítkách stran se setkáváme s  řadou postav, z nichž minimálně jednu Burton zcela jednoznačně považuje za důležitou, ale o které pak až do konce knihy nepadne ani slovo. Inu, věřím, že na ni narazíme v jednom z cestovatelových dalších dobrodružství.

Závěrem ještě pár slov k překladu – z pohledu čtenáře výsledného textu. Česká verze románu se čte velice příjemně a celkově působí dojmem překladatelské a redaktorské pečlivosti (za všechny příklady třeba upozornění na chybnou citaci na začátku třinácté kapitoly). Určitou kuriozitu pak představují poznámky překladatele, které osvětlují jak některé nepřeložené anglické výrazy (většinou geografické názvy, ke kterým se váže slovní hříčka), tak méně známé aspekty britské kultury. Osobně nemám k poznámkám v beletrii příliš vřelý vztah a raději jednou za čas oželím dvojsmysl nebo vtip, než aby byl narušen tok textu, ale soudě podle recepce, které se dlouhodobě těší poznámky pod čarou v překladech Zeměplochy, vypadá to, že alespoň mezi čtenáři fantastiky jsem v menšině… Takže, koneckonců, proč ne.

Celkově je tedy Podivná záležitost se Skákajícím Jackem knihou, která by měla zaujímat čestné místo ve steampunkové knihovně každého nadšence žánru – a nejen jich. Stejně tak dobře poslouží i jako iniciace pro ty, kdo se se steampunkem dosud nesetkali, a není divu, že se mezi angloamerickými čtenáři těší dlouhodobé popularitě.

Podivná záležitost se Skákajícím Jackem (Burton & Swinburne 1)
Mark Hodder
Překlad: Marek Drda
TRITON, Praha 2014
392 stran

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Nelze nepřipomenout Brány Anubisovy. Když jdete Londýnem devatenáctého století a v tom zaslechnete Yesterday od Beatles...